V9tejte v učebně péče o kouzelné tvory

Slovo upír vzniklo od savců netopírů a jednotlivých druhů netopýrů napři:

·  upíři - podčeleď listonosovitých letounů (patřící do podřádu netopýrů) živících se krví teplokrevných živočichů.

• upír - společné české rodové jméno pro rody upírů
  • Desmodus - upír obecný (Desmodus rotundus)
  • Diaemus - upír bělokřídlý (Diaemus youngi)
  • Diphylla - upír ptačí (Diphylla ecaudata)
• upír - alternativní české jméno pro netopýry jiných než výše zmíněných rodů:
  • Erophylla sezekorni (listonos Sezekomův, upír Sezekomův)
  • Lonchorhina aurita (listonos malý, upír malý)
  • Phyllostomus hastatus (listonos velký, upír kopinatý)
  • Pteropus vampyrus (kaloň malajský, upír jedlý)

                           Vampyrum spectrum (listonos nosatý, upír řasonos)

Postava upíra se vyskytuje v mytologii jak východních, tak i západních a jižních Slovanů. V písemných pramenech se vyskytuje pod různými názvy:

• u Bulharů:

vapir, vipir, vъpir, vrapir, vrapirin, voper, drakus, žin, ustrel, lepir, vlepir, liter, lemptir, tenec, grobnik, brodnik, plъtnik, upir, samodiv

• u Srbů:

vampir, vukodlak, vaper, lampir, lapir, lempijer, vuk, vjegodonja, jegodonja, tenac

• u východních Slovanů:

upyrь, upir, oboroteň-krovosos, bělorus. vupor, ukr. upir

Jak se stát upírem:

U všech Slovanů se jednalo o duši nějakým způsobem nečistého zemřelého (sebevraha, nepokřtěného dítěte, kriminálníka) či vůbec osoby nějak vylučující se ze společnosti či lidí skonavších nepřirozenou smrtí. Dále se upírem mohla stát osoba narozená v určitou dobu (např. o Vánocích) nebo osoba pohřbená bez obřadů nebo pokud byly obřady provedeny špatně. V Srbsku se upírem mohl stát i živý člověk.Nebo také pokousáním jiným upírem.

Vzhled upírů:

Upír měl podobu člověka bez kostí nebo i bez nosu, mohl mít červené oči nebo kovové zuby. Nebo bylo jeho tělo pokryto srstí (jako u vlkodlaka). U východních Slovanů mohl mít zmijí jazyk, mohl být slepý nebo hluchý. U Bulharů nabíral někdy i zvířecí podobu: rysa, vlka, myši, zmije, kozy nebo bílého koně. Pokud byla upírem (potažmo upírkou) žena, vynikala nad jiné svou neobyčejnou krásou a výjimečností. Její tvář byla mrtvolně bledá,vlasy byly černé jako havraní křídla, rty rudé jako čerstvá krev a při pohledu do jejích tmavých (či rudých) očí jsme mohli vidět celou panenku. Pro okolní lid, byl neodhalený upír postavou záhadnou, ale díky svému „charismatu“ a atraktivitě velmi vyhledávanou. Pověstné jsou upírovy silné sexuální tužby, které uspokojoval/a se smrtelnými lidmi. (viz Inkubus a Sukuba)

Vlastnosti:

Upíři se ve svých možnostech silně lišili. Jejich působnost mohla být omezena jen na dobu noční, kdy strašili své blízké, škodili domácím zvířatům (pili krev). Ráno znovu odcházeli do hrobů, protože kdyby je zasáhl sluneční paprsek, rozprskli by se a zůstala by po nich jen krvavá skvrna. Jako první příchod upíra do vesnice cítili psi (začali štěkat) a dobytek, který se začal plašit. Na druhou strany ve slovanské mytologii mohl upír uzavřít sňatek s člověkem a dokonce mít i děti.

Životnost upíra je nesmrtelnost. Mohl shořet, ale jakmile se napil krve tak mu bylo lépe. Potřebuje lidskou krev, ne krev zvířat. Sice se jí mohl krmit, ale oslabovalo. V některých oblastech se upíři neomezovali ve své působnosti jen na noční dobu. Věřilo se, že žijí mezi normálními lidmi (nejčastěji jako obchodníci nebo řezníci) a do hrobu se musí uložit jen v určitý den v roce.

Někde se věřilo, že vlivem upírů přichází hlad, špatné počasí, mor.

Zabití Upíra:

• mrtvý byl proboden kůlem
• tělo mrtvého se vyhrabalo a spálilo
• mrtvola se zabalila do rybářské sítě
• mrtvý byl obrácen na břicho nebo ležel ve skrčené poloze
• mrtvý byl zavalen kameny
• mrtvému byla zacpána ústa např. kameny, železem, hlínou
• tělo mrtvého bylo násilně porušeno (useknuta hlava apod.)
• useknutá hlava mrtvého byla uložena do zvláštního hrobu
• do hrobu se střílelo šípy

na hrobech nebo přímo v nich byly zažíhány ohně

Snad nejznámější z vládců upírů o němž ví i mudlové je Hrabě Drákula který žil v letech 1431-1476 v Rumunsku.Samotný Stoker neupřesňuje, jak se Dracula stal upírem, v pozdějších zpracováních je důvod často náboženský: Jednou když byl Dracula na bitevním poli, jeho žena, oklamána zprávou o jeho smrti, spáchala sebevraždu. Dracula poté proklel Boha, kterému do té doby věrně sloužil a stal se upírem. V jiných zpracováních byl Dracula proklet knězem po vypálení kláštera a toto prokletí ho změnilo v upíra.

Další známí upír byl Peter Plogojowitz Roku 1725 v Rakousko-Uhersku.Následovala série náhlých úmrtí, která vedla k podezření z vampirismu. Peter byl exhumován, prozkoumán, bylo shledáno že má příznaky vampirismu a poté mu bylo probodeno srdce kůlem a byl spálen. Případ byl poměrně dobře dokumentován, zpráva o něm byla překládána a šířena a byla následována dalšími případy.